Charakterizovat chorvatskou národní kuchyni není vůbec snadné a to především kvůli poměrně velké rozloze, kterou Chorvatsko zaujímá od severu k jihu. Každý region byl totiž ovlivněn lehce odlišnými vlivy, každý má specifické přírodní podmínky a především plodiny, které jsou snadno k dostání. Od toho se odvíjí ohromná rozmanitost od regionu k regionu, takže brát kuchyni Jadranu jako celek není snadné. Pokud bychom hledali to nejtypičtější, čím by se dala chorvatská kuchyně charakterizovat, podle samotných Chorvatů to bude sušená šunka. Ta se syrová suší na vzduchu a poté udí. Je to v podstatě jediný pokrm, který opravdu najdete v každé restauraci a jídel, která z ní Chorvaté připravují, je ohromný počet.
Když vezmeme konkrétní regiony, tak prakticky každý gurmán začíná prozkoumávat Chorvatsko na Istrii. Když se řekne Istrie, každému by se měla vybavit místní delikatesa, kterou jsou lanýže. I když si je každý vzhledem k jejich ceně (3000 Eur za kilo) nemůže dovolit, pokuste se nějaké to euro ušetřit a alespoň ochutnat. Jsou opravdu vynikající a jinde v Chorvatsku se s nimi prakticky nesetkáte. Z dalších pokrmů je to pochopitelně známá maneštra, neboli polévka ze všeho, co se doma najde, která se v mnohém podobá české variantě – silný vývar, brambory, fazole, zelenina a pořádná kukuřice. Bezesporu zajímavé je také ombolo, což je uzený plátek vepřového od kosti, nebo také vyhlášené ústřice jako zástupce plodů moře.
Chcete strávit dovolenou či zájezd jinde? Pak zkuste Řecko nebo exotiku jménem Kuba.
Pokud bychom hledali pro Istrii konkurenta, bude to především Dalmácie se svými sýry a pršutem, neboli vyuzenou šunkou. Právě z této oblasti pochází nejpopulárnější pokrm na celém pobřeží, který ale Chorvatsko proslavil i v zahraničí, a to takzvané dalmatské brodetoo (někdy se objevuje i pod názvem burdet). Je to v podstatě guláš z mořských plodů, který můžete dostat na tisíc způsobů. Mezi národní pokrmy bychom pak mohli zařadit i pašticadu, což je dušené hovězí maso, nebo žgvacet, unikátní guláš ze slepic. Každý, kdo někdy navštívil některou z českých školních jídelen, určitě zná čevapčiči, které pochází také z Chorvatska.
Mezi nejznámější dezerty pak patří jednoduchá zmrzlina a především chorvatská káva, kterou místní pijí celý den. Nachází se na každém nápojovém lístku, nicméně si dejte pozor, protože je opravdu silná a nepočítejte s tím, že by vás poté nechala usnout. Není náhoda, že se pití kávy označuje jako národní sport, na který si každý správný Chorvat udělá vždy čas. Co se týče zmrzliny, tou se Chorvatsko proslavilo už v 18. století. Prakticky každá cukrárna na jihu země na ní má vlastní a unikátní recept a často se v ní objevuje alkohol. Překvapením by pro vás mohlo být, že oproti té české je výrazně sladší. Chorvatské víno a rakije
www tip Aukro.cz aukce Aukro
Chorvaté jsou po právu označováni jako národ vinařů, když pijí víno jako vodu. Už v antice vína celou oblast proslavila a to především ta dalmatská, která se stále těší světovému věhlasu a obdivu. Pokud jste spíše na bílá vína, vydejte se určitě na sever země, kde roste slavná malvazija, tokaj, ale i chardonnay. Unikátem je pak oblast na ostrově Krk okolo města Vrbnik, kde roste věhlasné bílé víno, které se jinde nepodařilo vypěstovat – Vrbnička žlahtina. Čím více pocestujete na jih, tím více se budou objevovat červená vína a i jejich kvalita výrazně poroste. Celá Dalmácie je pak doslova „Mekka vín“, když tím nejslavnějším je primoštenský babič.
Prakticky v každé restauraci v Chorvatsku vám pak po jídle přinesou i panáka místní pálenky, která podle mnoha bájí pomáhá na dobré trávení. Rakije je obecně výraz pro jakoukoliv chorvatskou pálenku. Nejčastějšími jsou pak travarica, což je bylinná nazelenalá pálenka. Naleznete zde ale i slivovici, hruškovici, nebo lozu, což je destilát z hroznového vína.